﻿&editionNumber=53
&editionVolume=3567

&centralHeader="NĚMCI PRORAZILI AMERICKÉ LINIE!"

&mainArticleHeader="SÍLY OSY ÚTOČÍ NA ŠIROKÉ FRONTĚ; ZTRATILY 143 LETADEL"

&mainArticleText="Počasí bylo vhodné pro překvapivý útok, ale téměř k ničemu jinému, protože se rýsuje nejhorší zima, jaká Evropu postihla za posledních 50 let. Navzdory značným mezerám ve zpravodajských informacích a průzkumu v oblasti Arden vůbec nikdo nevěřil, že by německé síly dokázaly zahájit významnější ofenzivu. Hlášené soustřeďování vojsk v Kolíně nad Rýnem bylo přece jistě jen obranným opatřením před očekávanou spojeneckou ofenzivou. Jakákoli představa, že Němci nejsou schopni zahájit velký útok, vzala za své dnes ráno v 05:30 při ohlušující dělostřelecké salvě. Stovky raketometů a minometných družstev zaútočily na Losheimskou mezeru západně od ardenských lesů ve východní Belgii. V 08:00 vyrazily 5. a 6. tanková armáda ze západního okraje lesa přímo do nic netušících amerických bojových linií.
Do spojeneckého velitelského střediska proudí chaotická hlášení o ztrátách a kapitulacích. Americké síly nebyly připraveny na žádný německý odpor, zvláště ve Valonsku. Útoku se účastní nejméně 30 německých divizí pod vedením generála Alfreda Jodla, který 20. července přežil známý atentát ve velitelském stanovišti Vlčí doupě. Největším spojencem Němců je zatím moment překvapení, dosažený kombinací špatného počasí a nedostatečné zpravodajské práce. Hodně se spekuluje, že Němci na toto období nepříznivého počasí záměrně čekali, aby jejich pozemní síly mohly operovat bez hrozby drtivé převahy RAF a amerického letectva. Hlášení spojeneckého stíhacího velení uvádějí ochromující mlhu nad celým Lamanšským průlivem i okolními letišti.
Luftwaffe zatím při podpoře Wehrmachtu vzdoruje nepříznivému počasí, avšak první zprávy uvádějí, že ve velkých leteckých bojích ztratila 143 letadel, zatímco Američané přišli o 33 stíhaček. Americké síly s minimálním leteckým krytím údajně ustoupily pod náporem přibližně 450 stíhaček a bombardérů Luftwaffe nasazených do počátečního úderu. Míru šoku, který zachvátil spojenecké bojové linie, nelze přehnat; naprostý zmatek a chaos panují až do nejvyšších stupňů velení.
Přinejmenším jeden člověk německý útok předvídal: plukovník Benjamin Dickson, zpravodajský důstojník americké 1. armády. Ve dnech před ofenzivou shromáždil několik zpráv o soustřeďování německých sil v ardenských lesích a usoudil, že je možný menší útok načasovaný tak, aby před Vánocemi pozvedl morálku. I plukovníka Dicksona však rozsah a prudkost útoku ohromily a podle zjevné nepřipravenosti se zdá, že jeho nadřízení jeho varování nevyslyšeli."

&secondaryArticleHeader="PEKLO V HÜRTGENSKÉM LESE"

&secondaryArticleText="Městečko Schmidt leží v Hürtgenském lese, který poznamenaly měsíce prudkých bojů. Rozštípané stromy obklopené měkkou, promočenou půdou rozrytou hlubokými krátery po bombách, jež se pomalu plní podzimním deštěm, náhle ožívají staccatem minometné a dělostřelecké palby. Do 4. listopadu Němci obnovili obranu Západního valu; na druhé straně potřebovala americká 1. armáda vyčistit Schmidt a okolní obce, aby urychlila svůj postup. Les ruší mnoho výhod, které Spojencům poskytuje boj v poměrně otevřeném terénu, například leteckou podporu a pohyblivost. Spojenci, nucení bojovat s Němci podle jejich podmínek, vstoupili do lesa a téměř okamžitě ztratili orientaci. Wehrmacht tak mohl americké jednotky drtit a zastavit jejich postup pouhých několik set metrů uvnitř Hürtgenského lesa.
Kvůli mimořádně rozbahněným podmínkám jsou lesní cesty zaplavené nebo natolik podmáčené, že je kolová vozidla překonávají jen s obtížemi. Němcům stačilo skácet přes tyto cesty několik velkých stromů, což americký postup zpomaluje a někdy je nutí hledat úplně jinou trasu. Protože Američané mají k dispozici pouze německé mapy, mnoho jejich jednotek bylo navedeno přímo do minových polí a před 88mm protitanková děla, mistrně rozmístěná tak, aby se jejich přímá palba překrývala; minometná družstva přitom působí v amerických liniích další zkázu. Minometné granáty při obloukové dráze trhají husté koruny stromů nad krčícími se spojeneckými vojáky, zasypávají nekryté muže třískami a decimují je. Němci jsou před těmito hrůzami chráněni v dobře ukrytých betonových pevnůstkách a opevněných bunkrech, které snadno odolávají spojeneckým dělostřeleckým salvám. Situaci Spojenců dále komplikuje účinné německé maskování v lese i nedostatečná rádiová kázeň amerických sil, díky níž Němci získávají přehled o pohybu a rozmístění jednotek.
Boje v Hürtgenském lese jsou nyní omezeny kvůli tisícům ztrát v americkém sektoru a minimálním územním ziskům. Americké divize v Hürtgenském lese nedávno změnily způsob nasazení a přešly do obrany v přímé reakci na mohutnou německou ofenzivu zahájenou v oblasti Arden, která nyní ohrožuje stabilitu celé západní fronty."

&fakeArticle1Header="1 542 NĚMECKÝCH OBĚTÍ PŘI POTOPENÍ TIRPITZU"

&fakeArticle2Header="ČÍŇANÉ SE PŘI PROTIÚTOKU BLÍŽÍ K ŽELEZNIČNÍMU MĚSTU"